Co je pro firmy největší překážka, aby více pracovaly s výzkumem a jeho výsledky?
➡️ Klienti jsou často od výzkumu příliš daleko. Proběhne zadání, pak samotný výzkum v „silu“ a nakonec obdrží nasdílený report. Tím, že nejsou u realizace, vnitřně výsledky „nenakoupí“ a nemají k nim dostatečnou důvěru.
➡️ Agentury navíc často odevzdávají výstupy v podobě standardizovaných reportů, které jim sice zjednodušují práci, ale každá firma potřebuje s daty pracovat jinak.
„Výzkum do šuplíku nepatří. Nejtěžší práce začíná až po něm.“
Proč podle tebe firmy tak často s výstupy výzkumu nepracují správně?
1️⃣ Zaprvé kvůli informačnímu zahlcení. Klienti často dostanou padesátistránkový report plný čísel, ve kterém se bez analytického know-how ztratí a nenajdou odpovědi na své otázky.
2️⃣ A pak pocit složitosti. Pokud jsou data příliš syrová a špatně srozumitelná, protože nereflektují takové cíle a problémy, kvůli kterým klienti výzkum dělali. Pro klienta je pak psychologicky snazší výzkum „schovat do šuplíku“, než se jím prokousávat.
Jak tedy mají vypadat správné výstupy z výzkumu?
➡️ My jsme pořád primárně designeři, narozdíl od čistě výzkumných agentur, a to zohledňujeme nejen v interpretaci výzkumů, ale také v tom, jak výzkumy stavíme.
➡️ Do reportů promítáme hlas zákazníka – přímé citace, nahrávky z testování nebo video ústřižky – aby klient viděl emoce a reálné chování zákazníků.
➡️ Nepředáváme klientovi výstupy podle univerzální šablony. Designujeme je tak, aby zapadly do fungování konkrétní firmy a staly se tak přirozenou součástí její práce.
➡️ Každý klient navíc získává naši konzultační podporu, která mu pomáhá překonat počáteční bloky při využívání výstupů.
Jak připravujete výstupy, aby s nimi klienti mohli dále pracovat?
1️⃣ Hledáme takový výstup, který bude klient umět použít, vytáhne z něj maximum a zapadne do jeho procesů. Z výzkumu lze přímo seskládat prioritizaci roadmapy pro další období, což dává datům okamžitý praktický význam.
2️⃣ Data zasazujeme do frameworků, jako jsou mapy zákaznických cest, Value Proposition Canvas nebo Jobs to Be Done scénáře. Výstupy mohou mít podobu interaktivních dashboardů nebo prezentací, ale vždy musí odpovídat tomu, co s nimi chce klient reálně dělat.
Co děláte pro to, aby pro klienty byly výstupy z výzkumu použitelnější?
➡️ Na začátku spolupráce zjišťujeme kontext. Už při zadání a v průběhu výzkumu řešíme, pro koho jsou data určená, v jakých procesech se tým pohybuje a jaká rozhodnutí na základě nich chce dělat.
➡️ A zůstáváme s klientem i po skončení výzkumu. Po předání výstupu následují pevně nastavené konzultace s klientem (např. po týdnu či měsíci), na kterých ověřujeme, zda a jak se daří výzkum v praxi integrovat.
Jak jako agentura můžete klientům pomoci „prodat“ výstupy z výzkumu interně do firmy?
Například přípravou dat pro různé role ve firmě – manažerská shrnutí pro C-level, marketingové modely (například See-Think-Do-Care) pro markeťáky a uživatelské scénáře pro produktový tým. Snažíme se výstupy adaptovat na formáty, které už lidé ve firmě znají a běžně používají, což usnadňuje jejich interní přijetí.
V jakých typech projektů se cítíš nejvíc ve svém živlu?
Baví mě komplexní problémy. Nejzajímavější jsou výzvy, které nejsou jednoznačné a vyžadují hlubší přemýšlení nad tím, jak je vůbec vyřešit. Velkou výzvou jsou také projekty s přísným legislativním omezením nebo s velmi špatně dostupnou cílovou skupinou. Zkrátka když můžu složité věci rozebrat na základní součástky, abychom mohli postavit nové řešení, které dává skutečný smysl.
Tento rozhovor vyšel původně v #8 CX Space News na LinkedIn
Přidejte se k dalším 400+ odběratelům a nenechte si ujít další číslo (už v květnu)
