To nejdůležitější z článku:
- Vždy zvažte, co chcete zkoumat, s kým a zda se k respondentům máte možnost dostat.
- Testování použitelnosti zvládnete v nouzi i s náhodně vybranými respondenty, pokud testujete obsah webu a kontext, potřebujete specifickou cílovou skupinu.
- Respondenty si můžete pozvat k sobě do kanceláře, spojit se on-line nebo testování provádět u nich doma. Záleží na tom, jaké podmínky pro testování potřebujete.
Moderované testování: jedna metoda, kterou upravíte na míru projektům
Ať už použijete moderované testování pro ověření použitelnosti výkonnostního webu, e-shopu nebo pro emoční testování grafiky, ověřujete funkčnost jednoho tlačítka nebo průchod celým e-shopem, základní metoda testování je vždy stejná. S respondentem procházíte připravený scénář, necháte jej plnit úkoly a doptáváte se na detaily.
Tuto univerzální metodu tvarujte podle toho, co který projekt nebo klient potřebuje.
Zvažte při tom:
- cíle testování – potřebujete podrobně pochopit chování lidí napříč několika složitými úkoly, nebo vám jde o základní použitelnost nejdůležitějších stránek,
- rozsah a náročnost testovaného řešení – máte jednostránkový rezervační web, nebo rozsáhlý e-shop,
- cílové skupiny – máte jednu dobře ohraničenou cílovou skupinu, ke které máte přístup, nebo několik velmi rozdílných skupin, které je navíc těžké oslovit,
- vaše časové možnosti,
- rozpočet.
Teprve potom můžete správně rozhodnout o tom:
- jak podrobně rozpracujete scénář – zda půjde pár krátkých úkolů, nebo komplexní průchod celým webem,
- jak přesně zacílíte při náboru respondentů a kde je budete hledat,
- kolik respondentů budete potřebovat
(abyste měli reprezentativní vzorek)<divider><a href="https://www.nngroup.com/articles/how-many-test-users/" target="_blank">https://www.nngroup.com/articles/how-many-test-users/</a> – Nielsen Norman Group se více rozepisují o tom, co všechno může hrát roli., - jak přesně má vypadat výstup testování a jak s ním dál pracovat.
„Vždy posuďte, zda moderovaným testováním získáte tolik informací, aby mělo přidanou hodnotu a vyplatilo se vám.“
Výběr respondentů je nejsložitější částí testování
Pokud víte, co a jak chcete otestovat, přichází na řadu asi nejtěžší rozhodnutí – s kým budete testovat. Při výběru respondentů vždy zvažte:
- cíle testování, tedy co chcete ověřit,
- zda potřebujete konkrétní cílovou skupinu nebo vám stačí oslovit lidi z vašeho okolí,
- kde je seženete a zda se k nim vůbec dostanete.
Při rozmýšlení se zaměřte na poměr ceny a výkonu. Pokud potřebujete zjistit, jestli návštěvníci rozumí základnímu rozvržení stránky a poznají klikatelné prvky, perfektně zacílená cílová skupina vám sice dá přesná data, ale podobných výsledků se doberete i s lidmi z vašeho okolí – za mnohem méně času a peněz. Pokud naopak testujete komplexní průchod webem, který se zaměřuje na experty v daném oboru, testování s lidmi z vašeho okolí bude ztráta času, protože na veškerý obsah budou nahlížet úplně jinak, než vaše reálná cílová skupina.
„Pokud chcete vědět, zda se uživatel zvládne na webu orientovat bez ohledu na obsah, stačí vám rychlejší a jednodušší cesta. Pokud jde ale o složitější obor nebo se scénář testování zaměřuje na pochopení motivací, obav a očekávání zákazníků, musíte pečlivě vybírat respondenty z cílové skupiny klienta.“
Rychlý přístup se hodí pro testování použitelnosti drobnějších prvků a jednoduchých úkolů. Nezáleží na cílové skupině, můžete testovat na lidech z okolí. Využijte třeba kolegy (kteří na projektu nepracují) nebo náhodně vybrané respondenty, kteří se vám přihlásí. Jedno doporučení navíc – při výběru respondentů je dobré namíchat lidi s různou mírou digitální gramotnosti a různými zkušenostmi s používáním webu. Ověříte si tak, zda vaše řešení všichni chápou a dokáží ho používat.
Hloubkový přístup využijete pro testování použitelnosti v souvislosti s obsahem webu. Proto zvolte respondenty z cílové skupiny, kteří znají kontext. Dostat se k nim může být složitější, proto je tento přístup zpravidla finančně i časově náročnější. Pro otestování použitelnosti rozsáhlých a specifických řešení je ale naprosto nezbytný a přináší přesná data o motivacích, obavách a potřebách uživatelů.
3 způsoby, jak moderované UX testování vést
Jakmile máte vybrané respondenty, popřemýšlejte ještě o tom, jak proběhne samotné testování.
Moderované uživatelské testování spočívá v přítomnosti facilitátora, který respondenta provádí scénářem, doptává se ho na doplňující otázky. Celé to ještě ideálně sleduje další člověk, který z testování dělá zápisky (nebo se testování nahrává). To je podstatou moderovaného testování. Rozhodněte se ale, zda testování proběhne:
- osobně u vás v kancelářích nebo jiném formálním prostředí,
- na dálku (remote),
- nebo u respondenta doma.
Vhodný a efektivní přístup vybírejte podle toho, co je cílem testování a co potřebujete zjistit.
Abyste co nejlépe nasimulovali reálnou situaci, testujte přímo u respondenta. Počítejte ale s tím, že jezdit k respondentům je časově i finančně náročné. Určitě se vám ale vyplatí ve chvíli, kdy má používání webu přesah do prostředí daného uživatele – a je tedy klíčové jej při testování průchodu webem využít.
Například, když jsme před pár lety s uživateli testovali aplikaci pro správu odběrného místa pro E.ON Distribuce. V aplikaci vyplňovali formulář a potřebovali dohledat smlouvu nebo zkontrolovat elektroměr. V kanceláři by nám kroky klient pouze okomentoval a už bychom nepřišli na to, že se při vyplňování zdržuje a schází několik pater v domě, aby elektroměr našel. Díky testování u respondentů doma jsme získali lepší přehled o tom, co obsluha aplikace obnáší.
Úspornější je testování na dálku, kdy respondent zůstává ve svém prostředí a vy se s ním spojíte prostřednictvím videohovoru. Tento přístup využijete také při ověřování jednoduchých funkcionalit, kdy by bylo zbytečné kvůli pár minutám testování cestovat.
Může být ale složitější si na dálku pohlídat, zda respondent rozumí všem vašim pokynům. Testování mohou narušit také technické problémy, které se hůře řeší, když nesedíte přímo u klienta nebo nemáte možnost mu nabídnout třeba jiný počítač.
Při komplexnějším testování také zvažte, jestli vám při remote testování neuniknou důležité detaily, třeba neverbální komunikace a řeč těla. Trvejte proto vždy na hovoru s videokamerou, abyste zkreslení co nejvíc zmenšili.
Pokud vás čeká rozsáhlejší testování se složitějším scénářem nebo potřebujete větší interakci s respodentem než přes obrazovku počítače, využijte testování v kanceláři. Tento přístup bývá často nejefektivnější. Zároveň ale vytváříte v podstatě laboratorní prostředí, kde se respondent může chovat jinak než u sebe doma nebo v reálné situaci.
„Pokud nemůžete testovat reálné situace, ptejte se, jaká byla poslední nebo zásadní zkušenost respondenta. Například: Když jste naposledy vyplňoval formulář, co všechno jste u toho musel dělat, jaké podklady jste dohledával, co vám znepříjemňovalo průchod webem?“
Jednorázové, nebo průběžné vyhodnocování testování
Nejčastější metody jsou přístup podle Kruga a jeho agilnější varianta RITE. Kruga použijeme v případě, kdy potřebujeme otestovat celý průchod webem komplexně. RITE naopak v případech, kdy potřebujeme rychleji iterovat a upravit postupně dílčí část průchodu webem. Tím se pak liší také způsob vyhodnocování a zapracování zjištění.
U testování podle Kruga nejdřív provedete testování s 5 lidmi z cílové skupiny, jak doporučuje NN Group. Všechna data souhrnně vyhodnotíte a poznatky teprve v dalším kroku naráz implementujete. V průběhu testování tedy zaznamenávejte všechny vhledy, ale nic nevyhodnocujte, aby facilitátor neměl tendenci se na něco víc zaměřovat a nedocházelo k nežádoucímu zkreslení. Poznatky vám zároveň mohou posloužit jako základ pro kvantitativní výzkum (např. dotazník).
Při postupu RITE se testuje zpravidla s 6 respondenty, ale v jednotlivých kolech po dvou respondentech. Poznatky z prvního kola ihned vyhodnoťte a implementujte do řešení, které znovu otestujete v druhém kole. Průběžné výsledky testování tedy využijete jako hypotézy k návrhu, které zpětně ověříte.
Ať už zvolíte jakýkoliv přístup, vždy jej pečlivě zvažte, aby moderované uživatelské testování přineslo co nejpřesnější výsledky a mělo co největší přidanou hodnotu.
